Pečuj doma

Příhlášení uživatele

Sledujte nás i na Facebooku!

Bezplatná poradenská linka

Pečuj doma: 

800 915 915

Noviny Pečuj doma

Přečtěte si
Noviny Pečuj doma.

Pokyny pro začínající pečovatele

Z hodnocení kurzů:

„...Struktura, program, vedení, náročnost, vybavení, erudice lektorů, splňovaly veškeré atributy pro akci, jež měla neoddiskutovatelný přínos pro všechny účastníky. Atmosféra, ve které kurz probíhal, měla velmi blízko k setkání přátel. Vaše počínání mi dává smysl a věřím, že se najde příležitost setkat se při realizaci dalších akcí.“

PNP po smrti a náklady pohřbu

12. 2. 2018

Paní pečovala o svou babičku, která 5. tohoto měsíce zemřela. Příspěvek na péči chodil na účet babičky, takže po smrti je účet  zablokovaný. Podle všeho má na příspěvek ještě nárok? Pokud ano, má nárok na výplatu jako pečující osoba, a nebo jí už žádné peníze nenáleží a vše jde do dědictví? Peníze jí přeposílal syn opatrované babičky (strýc) na její účet, ke kterému měl pravděpodobně přístup. Také zaplatila výlohy zpopelnění cca 6700,- Kč.

Může nárokovat z dědictví tuto částku? Také jí na úřadě práce řekli, že nemá nárok na podporu. Má nějakou možnost, aby než nastoupí do práce získala nějakou finanční částku formou sociální dávky, nebo zálohou od nového zaměstnavatele? Z rozhovoru jsem pochopila, že je samoživitelka se třemi dětmi. Jedná se o překlenutí doby, než dostane první mzdu. Do práce už nastupuje v polovině měsíce. S dětmi opatrované včetně své maminky nemá dobré vztahy.

 

ODPOVĚĎ:

 

Úmrtí má pečující osoba okamžitě nahlásit na Úřad práce (odbor PNP) a dle § 16[1] zák. č. 108/2006 Sb. by pak měla výplata za listopad (pokud babička nebyla v nemocnici), získat pečující. Pokud by částka zůstala na účtu babičky, je třeba se přihlásit notáři, s odkazem na toto ustanovení, aby částka nebyla předmětem dědictví. Dědic by pak částku po nabytí právní moci měl vydat. PNP není součástí dědictví.

 

Co se týče nákladů na zpopelnění, tak i ty se dávají jako náklad do dědictví a lze je vymáhat po dědici.

 

To, který notář má dědictví na starosti se zjistí po zavolání na okresní/městský soud v místě bydliště zemřelé a podle data úmrtí a jména zemřelé, soud sdělí jméno a kontakt na notáře.

 

Co se týče evidence na Úřadu práce, tak má každá osoba právo se registrovat jako uchazeč o zaměstnání (pokud nepracuje, případně nebyla sankčně vyřazena, či nebylo skončeno zaměstnání pro hrubé porušení pracovní kázně).

Tím je za osobu alespoň placeno zdravotní pojištění.

Otázkou pak zůstává, jak to bude s nárokem na podporu. Zde je potřeba rozhodně podat žádost a nenechat se od podání odradit! A pak je otázkou doložení doby pojištění, do které se započítává i doba péče (při II. a vyšším stupni příspěvku na péči). Je tedy nutné podat žádost[2], doložit dobu péče a stav před péčí (zápočtový list). Pokud je v posledních dvou letech rok odpracován či odpečován, pak nárok na podporu vzniká.

Nicméně zda bude o podpoře rozhodnuto, či nikoliv, to nemohu z kusých informací posoudit. Osobně se domnívám, že pokud paní nastupuje již tak brzy do zaměstnání, že se jí to rozhodně nevyplatí (za ty hodiny strávené na ÚP). Podpora totiž činí v prvním měsíci (pokud se bude počítat z péče) 4050 Kč (za celý měsíc; poměrná část je pro listopad 135 Kč/den).   

 

Co se týká podpory – úřad práce jí může podporu vyplatit zálohově, ale děje se to jen výjimečně[3].

Zálohu na mzdu jí asi zaměstnavatel nevyplatí. Pokud je na děti sama a nemá majetek a úspory, pak může na měsíc listopad žádat dávky v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení). Ale i tady vyřízení trvá. Jinak bych doporučovala žádat přídavky na děti, příspěvek na bydlení (pokud bydlí paní v nájmu či ve vlastním nebo v družstevním). Tyto dávky se ale vyplácí až následující měsíc (obdobně jako výplata). Zároveň by měla paní mít vyřízené výživné na děti. Může žádat na hmotné nouzi i mimořádnou okamžitou pomoc. Vše je ale o trpělivost při vystání si front na ÚP a o tom, nenechat se odradit od zaevidování jako uchazeč o zaměstnání a pak o tom podat všechny žádosti (a nevěřit slovům, že nemá nárok).

 

Mgr. Radka Pešlová

 

[1] Přechod nároku na příspěvek a jeho výplatu

 

                    (1) Zemřel-li žadatel o příspěvek před pravomocným rozhodnutím o příspěvku, vstupuje do dalšího řízení a nabývá nárok na částky splatné do dne jeho smrti osoba blízká, asistent sociální péče uvedený v § 83, zařízení sociálních služeb poskytující pobytové sociální služby podle § 48, 49 nebo 50, zdravotnické zařízení poskytující sociální služby podle § 52, dětský domov nebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu, pokud některá z těchto fyzických nebo právnických osob byla uvedena v žádosti o příspěvek, popřípadě v průběhu řízení ohlášena podle § 21 odst. 1 písm. d), jako osoba, která poskytuje žadateli o příspěvek pomoc. Účastníky řízení se stávají všechny fyzické nebo právnické osoby uvedené ve větě první, které se od zahájení řízení podílely na pomoci žadateli o příspěvek do dne jeho smrti. Tyto osoby nabývají nárok na částky příspěvku splatné do dne smrti žadatele o příspěvek za kalendářní měsíc, ve kterém poskytovaly pomoc. Pokud se v kalendářním měsíci podílelo na pomoci žadateli o příspěvek více těchto osob, nabývají nárok na částku příspěvku rovným dílem, pokud nepředloží příslušné krajské pobočce Úřadu práce dohodu o jiném rozdělení částky příspěvku. Nárok na výplatu příspěvku nenáleží za kalendářní měsíc, ve kterém žadatel o příspěvek zemřel, pokud mu od prvního dne tohoto kalendářního měsíce do dne smrti byla poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace.

 

                    (2) Jestliže byl příspěvek přiznán před smrtí oprávněné osoby, vyplatí se splatné částky příspěvku, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby, fyzické nebo právnické osobě uvedené v odstavci 1 větě první, pokud v kalendářním měsíci, za který nebyl příspěvek vyplacen, poskytovala oprávněné osobě pomoc a byla uvedena v žádosti o příspěvek, popřípadě ohlášena podle § 21 odst. 1 písm. d) nebo § 21 odst. 2 písm. c). Pokud se v kalendářním měsíci, za který nebyl příspěvek vyplacen, podílelo na pomoci oprávněné osobě více fyzických nebo právnických osob, nabývají tyto osoby nárok na příspěvek rovným dílem, pokud nepředloží příslušné krajské pobočce Úřadu práce dohodu o jiném rozdělení částky příspěvku. Nárok na výplatu příspěvku nenáleží za kalendářní měsíc, ve kterém oprávněná osoba zemřela, pokud jí od prvního dne tohoto kalendářního měsíce do dne smrti byla poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace.

 

                    (3) Nárok na příspěvek není předmětem dědictví.

[2] § 54 zák. č. 435/2004 Sb. odst. (2) Bylo-li uchazeči o zaměstnání neprávem odepřeno zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, podpora v nezaměstnanosti mu náleží při splnění stanovených podmínek ode dne zařazení do evidence, nežádá-li o její přiznání k pozdějšímu datu.

[3] § 53 zák. č. 435/2004 Sb. odst. (2) Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci jsou splatné po nabytí právní moci rozhodnutí o jejich přiznání pozadu za měsíční období, a to nejpozději v následujícím kalendářním měsíci. V odůvodněných případech mohou být vyplaceny zálohově a při další splátce zúčtovány.

Děkujeme našim partnerům

 

 OPZ

 

  

 

MPSVJihomoravský kraj  Brno

 

 Hartmann

NAZEV WEBU
Diakonie ČCE Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královehradecky kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Vysočina Pardubický kraj Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezsky kraj Středočeský kraj Praha